Historie obce


Bezděkov

Obec založená při Návesním potoce (dnes již téměř neexistuje), který za obcí ústí do Zlatotoku, vzdálená sedm kilometrů jihovýchodně od Přelouče, nese jméno Bezděkov. O nejstarším osídlení svědčí archeologické nálezy - kamenné mlaty, nalezené v roce 1878, mince nalezené v roce 1894 a hroby skrčenců objevené v roce 1895 a další.        

Obec Bezděkov má jméno podle hlavy rodu, který se zde usadil, podle Bezděka, podobně jako mnoho jiných osad po celé naší republice.         

Nejstarší písemná zpráva o obci Bezděkov je z roku 1441, kdy biskupství Olomoucké prodává zboží Jezbořické a sice Jezbořice, Bezděkov, Barchov, Opočen, Opočínek, Lány na Důlku a Crkaň, tak jak je do té doby držel Jindřich Lacenbok z Chlumu, Mikuláši Bochovcovi z Bochova. Nad tím to zbožím později vládl Mikulášův syn Štěpán, který je převedl na svého bratra Zbyňka, od něhož je převzal Jindřich, kníže Minsterberský. Ten je v roce 1488 prodal Václavu z Nestájova a z Žehušic, který je roku 1491 prodal Vilémovi z Pernštejna.        

Tak byla obec Bezděkov v roce 1491 připojena k panství Pardubickému, od něhož již nebyla odtržena. Dle pardubického urbáře z roku 1494 bylo v obci 13 osadníků, z nichž tři měli od panství pronajaty rybníčky k chování ryb.        

Poblíž Bezděkova bývala osada Crkaň, která však kolem roku 1488 byla pustá. Pozemky z této obce byly pronajímány bezděkovským občanům na pastvu dobytka a obdělávání polí. Na části pozemků nechal Vilém z Pernštejna vybudovat rybník Crkaňský.        

I když po třicetileté válce zůstal v obci Bezděkov jeden grunt spálený a pustý, byl znovu záhy obsazen a v Tereziánském katastru se opět uvádí 13 hospodářů a navíc dva domy bez polnosti. Dobře se dařilo lnu, konopí a prosu, a rozšířeno zde bylo dobytkářství.        

V obci Bezděkov bývala panská krčma s masným krámem, kterou v roce 1549 Jaroslav z Pernštejna popustil obci Pardubické, když si stěžovala, že jen málo krčem bere pivo z Pardubic. Bývala to stará zájezdní hospoda postavená ze dřeva, až do roku 1887 neomítnuta. Zbořena byla v roce 1928.      

školy v místě. I když se podařilo získat povolení k vyučování a do obce přišel učitel, trvalo několik let, než bylo přikročeno ke stavbě školy. Ta se začala v roce 1851 a do té doby se učilo v různých domech, naposledy v obecním domku. Škola byla postavena, ale již kolem roku 1880 se zjistilo, že nevyhovuje, a proto bylo rozhodnuto postavit školu novou. Těsně před dokončením stavby schválilo obecní zastupitelstvo, aby do věže školy byly zasazeny hodiny. A tak byl Bezděkov jedinou obcí v okrese, kde na škole byly hodiny. Jejich uvedení do chodu bylo spojeno s místní slavností, střílelo se z hmoždířů a ten den se nekonalo vyučování. V lednu 1884 se začalo vyučovat v nové školní budově.     

Od druhé poloviny 19. století se zrychlil rozvoj obce. Umožnila to nejen výstavba silnic, v roce 1895 okresní silnice od Choltic do Bezděkova a v roce 1898 od Bezděkova k Barchovu, která přinesla občanům možnost většího styku s okolními vesnicemi a s okresním městem, ale i rozvoj spolkového a veřejného života. V roce 1887 byla zde založena obecní knihovna, v roce 1890 vzdělávací jednota Tyl (do roku 1936), v roce 1899 byl založen hasičský sbor, 1903 otevřena Kampelička, 1910 založeno hospodářské a v roce 1912 chovatelské družstvo. Ruch veřejného a společenského života neustal ani v pozdějších letech.        

Dne 25. června 1922 byl v Bezděkově odhalen pomník občanům padlým v první světové válce, z něhož musel být v roce 1940 odstraněn nápis: "Padli, aniž by tušili, že z krve jejich vzejde svobodná vlast."         

K elektrifikaci obce došlo v letech 1925 - 1927.        

Doba okupace postihla Bezděkov stejně jako jiné obce. V letech 1944-1945 byly v okolí Bezděkova vybudovány německou armádou muniční sklady, které byly v květnu 1945 zabaveny místním národním výborem a odtud byli municí zásobováni partyzáni na Seči. Dne 11.května 1945 přijely do obce první oddíly Rudé armády. Místní národní výbor, škola a všichni občané pořádali sbírky pro postiženou Prahu, Brno a Slezsko. Po roce 1945 se opět rozvíjel spolkový a veřejný život - v roce 1946 byl založen pobočný spolek ROH. V roce 1950 bylo v obci založeno JZD, které o dva roky později přešlo na třetí typ.        

Stav obyvatelstva v obci se během let měnil. Jestliže v roce 1848 zde bylo 254 obyvatel, v 31 domech, roku 1900 bylo 408 obyvatel a 53 domů, 1934 370 obyvatel a 61 domů, 1945 429 obyvatel a v roce 1965 jen 294 obyvatel v 76 domech. V roce 2007 žilo v obci 266 obyvatel ve 111 číslech popisných.        

V Bezděkově se narodil v roce 1850 Miroslav Svoboda, zahradník v Libochovanech, který uveřejnil řadu odborných článků v Zahradnických listech a ve Floře. Druhým významným rodákem z Bezděkova byl František Chvojka, rolník a vynálezce tzv.Chvojkových samočinných napajedel vyráběných v Přelouči.